Fotogalerie - "Jižní Francie a Monaco" (Projektové dny 2015 - GYM)

11. 5. 2015

Po úmorné cestě se necháváme unést půvabem a monumentalitou římského akvaduktu Pont-du-Gard. Když začalo někdejší antické město Nîmes (tehdy Nemausos) strádat nedostatkem vody, byl do něj v roce 19 př. Kr. přiveden klikatou cestou mohutný pramen z 50 km vzdáleného Uzès. Vodovod přitom měl na celé délce neuvěřitelný spád pouhých 12 m. Na své trase však musel jednak zdolat kopce, skrz něž byly prokopány tunely, a jednak překonat hluboké údolí řeky Gardon, což právě vyřešila 49 m vysoká a 274 m dlouhá třípatrová stavba z kamenných kvádrů bez malty, po jejímž temeni vedlo koryto zakryté vápencovými deskami. Nîmes tak získalo luxus v podobě vody zavedené až do zámožnějších domů a do veřejných kašen.

Papežský palác v Avignonu působí stroze, nedobytně a poněkud šedivě. Ve 14. a 15. století tu sídlilo celkem devět papežů a vzdoropapežů. Z pahorku Rocher des Doms nad městskými hradbami je krásný výhled na Rhônu a říční ostrov Île de Piot. Nad ním se klenul věhlasný gotický most sv. Bénézeta. Z někdejších 22 mostních oblouků při povodni Rhôna většinu strhla a zbyl jen jakýsi čtyřobloukový pahýl, který, ač dnes slavný, už nikam nevede.

Město Salon de Provence bylo bydlištěm lékaře, hvězdáře a proroka Michela de Nostredame, známého jako Nostradamus.

12. 5. 2015

Aigues-Mortes, vybudované v přímořských bažinách Ludvíkem IX. jako chráněný přístav, který měl být základnou pro dvě křižácké výpravy, si zachovalo jedinečné opevnění, jež dodnes obemyká celé staré město. Z kamenné věže Tour de Constance máme skvělý rozhled na celou oblast Camargue.

V letovisku Saintes-Maries de la Mer při ústí Malé Rhôny se nejodvážnější z nás noří do chladné vody Středozemního moře. Lodí prozkoumáváme deltu Rhôny. Z písku a bahna vyrůstají růžově kvetoucí tamaryšky a bohaté trsy kosatce žlutého. Na slaných loukách se pasou černí býci se vzhůru zatočenými rohy a bílí camargští koně.

Zotavujeme se na mořské pláži a cestou do Arles fotografujeme plameňáky, co tu ve slaných lagunách loví žábronožky. Projíždíme krajem rýžových polí a vinic na píscích.

Výborně zachovaná oválná římská Aréna v Arles, která sloužila ke gladiátorských zápasům, se dnes využívá k zápasům s býky (la férie). Je už pozdě, proto jen zvenku obdivujeme zdobené průčelí kostela, v němž byl Karel IV. korunován za arelatského krále. V malebném, sluncem zalitém Arles působil Vicent van Gogh i Paul Gauguin. Právě u restaurace oblíbené van Goghem si vychutnáváme výborný salade niçoise.

13. 5. 2015

Z obrovitého hradního komplexu v Les Baux-de-Provence zbyly jen trosky, což mu ovšem nijak neubírá na majestátnosti.

Bývalý pískovcový lom Carrières de Lumières ve své kryté části chystá nevšední podívanou. Sugestivní hudba podmalovává díla renesančních mistrů promítaná jako multimediální show všude kolem na stěny a na podlahu. Za pár okamžiků je návštěvník zcela pohlcen a chvílemi až naskakuje husí kůže...

Strmý kopec s kamennými domečky, terakotové desky na střechách, na vrcholu kostel a malý hrad, to je provensálská vesnice Gordes – nesmírně fotogenické místo.

Cestou k cisterciáckému klášteru Abbaye de Sénanque, známému z obrázků s levandulovými poli, projíždíme nejprve lesy s dubem cesmínovým a korkovým. Stromy jsou úplně obalené jehnědami, a stálezelený les má proto zlatavý nádech.

V podvečer se procházíme Okrovou stezkou u malebného městečka Rousillon. Nízko položené slunce ozařuje červené a oranžové skály a dává jim až psychedelické barvy.

14. 5. 2015

Od pevnosti v Saint-Tropez je krásný výhled a neméně pěkný je i přístav s jachtami. Ani nám nevadí, že přímo k proslulé četnické stanici se nedostaneme.

Francouzské Benátky – tak se říká modernímu letovisku Port Grimaud, postavenému v šedesátých letech na pobřeží. Na rozdíl od většiny jiných rekreačních středisek je malebné a příjemné.

Velmi hezký je i přístav v Antibes. Procházíme starobyle působícím městem, kde tvořil Pablo Picasso, a relaxujeme.

15. 5. 2015

Autobus šplhá od břehů moře vysoko do mraků a mlhy. Po návštěvě parfumerie Gallimard v Èze máme na sobě každý několik různých voňavých vzorků a jako skupina šíříme kolem sebe těžko identifikovatelnou směs pachů. Mezitím se vynořilo slunce a s ním i celá středověká vesnice. Na jejím nejvyšším bodu je nádherná zahrada (Le Jardin exotique) s výhledem na Azurové pobřeží.

Lidmi přeplněné Oceánografické muzeum v Monaku je obrovské a stěží se dá projít při jediné návštěvě. Chovají tu kdeco – od živých korálů, medúz, nejrůznějších korýšů a ostnokožců přes sépie, chobotnice, žraloky a mořské želvy. Hladíme si živého žraloka, ale zrovna přítulný není... Po prohlídce knížecího paláce míříme ke kasinu v Monte Carlu a potýkáme se s množstvím bariér, přichystaných na Velkou cenu Monaka 2015.

Večer se zvedá silný vítr a s ním zdviháme kotvy i my.