Zájemci o fyziku měli letos možnost poodhalit roušku tajemství radioaktivity a využití ionizujícího záření. Nemohli jsme začít jinde než v Jáchymově, neboť tamní smolinec se zapsal do historie výzkumu radioaktivity stejně jako pozdější těžba uranové rudy spojená bohužel s nemalým lidským utrpením.
Nejprve jsme navštívili Štolu č. 1, abychom si udělali jasnější představu o podmínkách dolování. Za tamním katrem (železnými vraty bránícími zde pracujícím politickým vězňům v útěku) nás čekalo asi 200 m chodeb s ukázkami různých druhů výdřev a těžební techniky.
Protože v této štole se uranová ruda nenalézá a instalovaný ventilátor spolehlivě odvádí pryč i radon pronikající z podloží, zašli jsme si následně užít radioaktivitu do jáchymovského muzea Královská mincovna. Mimo jiných exponátů běžně se vyskytujících v muzeálních sbírkách po celém světě se totiž ve zdejší kolekci vystavených minerálů nacházejí i četné exempláře obsahující sloučeniny uranu.
Pomocí detektoru ionizujícího záření jsme si ověřili, že se rozhodně nejedná o atrapy. Zejména kusy smolince přiměly přístroj přejít z občasného nevinného pípnutí k prakticky nepřetržitému bzukotu. Pro zúčastněné byl tento bezprostřední kontakt s jinak neodhalitelným zářením velmi nevšedním zážitkem.
Druhý den jsme vyrazili do ÚJV v Řeži prohlédnout si výzkumný jaderný reaktor LR0 a pracoviště jaderné spektroskopie. Naši průvodci nás postupně informovali o fungování jaderného reaktoru i tamním výzkumu. Vyzbrojeni návleky na boty, plášti a někteří i osobními dozimetry jsme vstoupili do reaktorové haly a otevřeným poklopem nahlédli do samotného nitra reaktoru.
Po kontrole naší případné kontaminace radionuklidy (dopadla dobře) jsme pokračovali na pracoviště jaderné spektroskopie, kde jsme stanuli tváří v tvář moderním vědeckým přístrojům a dozvěděli se, jak se ionizující záření uplatňuje kupříkladu v archeologickém výzkumu. Pro žáky to bylo jedinečné setkání s vědeckým pracovištěm takového druhu.
Poslední den projetu byla naším cílem Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze. I zdejší pracovníci nás ochotně provedli a názorné ukázky přístrojů využívajících ionizující záření ke studiu složení či struktury předmětů doprovodili výkladem srozumitelným i pro laiky.
Kromě možnosti vyzkoušet si práci takového zařízení (třeba na vlastní náušnici) jsme se dozvěděli i mnoho zajímavého z oblasti detekce ionizujícího záření či jeho využití ve zdravotnictví.
Všichni účastníci projektu se do Ústí vraceli obohaceni o nové zkušenosti a určitě více zasvěceni do tajů radioaktivity a využití toho záření, které nás skrytě obklopuje celý život.